Mamufův webík

Uklízíte denně, týdně? Nebo jen u příležitosti svátků jako jsou Vánoce a Velikonoce? Vypořádáte se s bordelem vždy najednou nebo po částech? Baví vás to nebo to necháte vždy na poslední chvíli? Zastávám názor, že není nad systematický nepořádek. Totiž takový stav, kdy vy sami se „ve svém“ naprosto skvěle orientujete, ale ostatní mohou být lehce zmateni, protože pro ně váš systém zcela postrádá logiku.

Mezi námi žijí lidé, kteří mají nesnesitelnou potřebu stále uklízet a mít všude čisto. Umyté nádobí se musí ihned utřít a uklidit. každé smítko na koberci je noční můrou. Zajímavé je, že takoví lidé mohou mít zajímavé chyby. To pozoruji u jednoho člověka, s kterým se znám. Jednoduše řečeno na úkor preciznosti, efektivity (ano, také důležitá vlastnost) a celkové dokonalosti a harmonii dochází k nutným obětem.

Příklad: Vstane v půl sedmé, ustele, udělá obvyklé ranní potřeby, základní hygienu. Uvaří čaj, dá na stůl ke snídani. Po snídani cvičí (záda už nejsou, co bývala). Obvykle také veme vysavač a jede – obývák, kuchyň je hned vedle, tak se to taky přejede. A hle, kabel od elektriky dosáhne ještě kousek do předsíně, tak to taky přejede. Připraví si pytel s odpadky a PET lahve. Zatím dobré? Jasně, zvládá vše. Dokonce se mu zželí zaprášených květin, tak je donese po jedné do koupelny a ve vaně osprchuje. Člověk se pak jen diví, jak je možné, že je po desáté stále v pyžamu a pejsek ještě stále nebyl po ránu venku.

Naopak jsou takoví, kteří si možná v bordelu přímo nelibují, ale očividně jim vůbec nevadí. Nebo se k občasným úklidům a likvidaci odpadků prostě nedokopou. Život na kolejích Strahov je toho živým důkazem. I když tato studie je tematicky trochu jinde. Jinak ale stačí obecné příklady: Popelník? Ten už jsme neviděli asi měsíc. Bude někde dole pod tou hromadou vajglů. Odpadkový koš? To myslíte tu „stráň“ támhle v rohu? Dalo by se samozřejmě pokračovat.

A jak (ne)uklízím já? Fotografie (viz výše) je už nějaký ten měsíc stará. A je na ní poklizeno. Za běžných okolností mám na stole nasyslené různé papíry, sešity a jiné věci. Na druhé straně většinou CD a DVD a uprostřed občerstvení – minimálně hrnek se šťávou. Názory skalních příznivců úklidu, že by se měla každá věc, když jí zrovna nepoužívám, uklidit na své místo, jdou mimo mě. Podle mě je to zbytečná námaha. Proto mám na stole permanentně knížky týkající se matematiky, poznámkový sešit a jiné šmíráky na poznámky a TODO listy. Nicméně nejsem bordelář, ač by se to neohlášené návštěvě mohlo zdát. Občas se naštvu a udělám si opravdu pořádek. Takže vyházím staré popsané papíry a jiné haraburdí, které se nutně nahromadí. Co můžu uklidit (a nebudu to zase hned potřebovat), uklidím na své místo. A je to.

Proč se trápit s neustálým uklízením? :) Každý má svůj styl a pokud se nejedná vyloženě o bordeláře, pak má ve svém (ne)pořádku systém. A je jedno, že ostatní ten „systém“ považují za bordel. Stejně tak, pokud někomu vyhovuje sbírat neustále smítka z podlahy a vyrovnávat vyleštěné skleničky, nechť si tak krátí volné chvíle.