Mamufův webík

Podpořte vznik Fakulty Informatiky
na ČVUT v Praze.

…

(17. 11. 2006)

Sedím na barové židli
hluboko nad propastí
cítím rybinu

Zvonek tramvaje
jedoucí skrz portréty
jež vidím v okně naproti

Lokál švitoří
sněhem a vůněmi
ve výloze s manekýnou

Tráví mi pohledem
na silo zlata

Usměješ se na mě

Sprchlo

(29. 8. 2006)

Sprchlo
sucho pominulo
Slunce svou tvář odvrací
listy v korunách stromů
medově a vínově se opalují
pod krůpějemi mlhy
a okny v kalužích

Hemžení deštníků
vystřídalo bodavý hmyz
barevné aktovky putují
blátem do opuštěných lavic
na dovolenou do teplých krajin
letí vlaštovky

Sprchlo
tak utírám slzy

Labužnická

(29. 3. 2005)

Na chviličku
na vidličku
napíchnu tě,
mé kuřátko!

Už několikrát jsem si to uvědomil, ale obvykle jsem nad tím mávl rukou. Představte si, jak sedíte na latríně… Dobře, tak jinak. Jsem nadprůměrně vysoký, měřím nějakých 187 cm na výšku. Z toho plyne, že mám dlouhé nejen ruce, ale i nohy. Zřejmě máte na toaletě pod mísou takový zvláštně tvarovaný kobereček, který svýmy rohy objímá mísu (pokud nemáte vetknutou do stěny). Stále nic?

Když jsem se takhle jednou zamyslel při dumání nad vhodností používání osvěžovače vzduchu na uzavřené toaletě i přesto, že v jeho pokynech k použití stojí, že se má používat jen v dobře větraných prostorách (což je jednoduše takový malý toaletní paradox), došlo mi, že ten kobereček pod mísou na mé dlouhé nohy nestačí. Trčí si tam někde dole pod svícnem a já vidím, že chodidla mám zcela mimo jeho užitnou plochu. Když se snažím položit chodidla na kobereček, je to velice nepohodlné. Jednoznačně se míjí svým účelem, protože nefunguje tak, jak by měl.

Myslíte si, že návrháři mají krátké nohy?

Víkend jsem strávil v přírodě se skupinou fajnových lidí rožnením masa, pliváním ohně a návštěvou zámku. Náramně jsem si to užil a budu na to ještě dlouho vzpomínat. Po návratu do reality mě přepadla únava a malá černá havěť na vnitřním stehnu. Nevykroutila se z toho. Naštěstí se ji podařilo vykroutit mně.

Každý slušný čtenář si uvědomuje, že číst žvásty je děsná otrava. To pak jde s kdekým z kopce. Kde jsou ty doby, kdy malá skupinka zvláštních jedinců vařila kvalitní červy? Pak přijde inteligent s Visual Basicem a s láskou položí půlku světa. A cyklus se znovu opakuje. Však to znáte… jeden postaví na kafe a ostatní k němu přijdou na pokec. Tím se zmrší celé letošní volby a je jasné, kdo v tom má prsty. Jeden miluje pomeranče a druhý v decentním hávu pro jistotu nosí barvy obě. Přitom němý čtenář žasne a komentující se diví. Úspěch je střídán úspěchem a špalkem humoru pro všiváky, jenže to ještě nikdo netuší, jak se má celá věc doopravdy!

Zkrátka prozři, čtenáři! Úspěšným bloggerem není člověk, je to jen snůška žvástů, na jejichž základě stroj generuje stovky blogů po celém světě. Na toto nelze déle pohlížet ani s kamennou tváří kdejakého angličana. Nakonec to muselo vyjít na světlo – a tak se také stalo. Dalším generovaným blogem je La Trine a El Degeixo je navíc fake.

Deža neví… Deža neví, panebože!

…

(26. května 2006)

Ztratil jsem nenalezené
a zapomněl
nepoznané

Chtěl jsem jít dál
proč vracím se
stále zpět?

V dáli vidím zase jen sebe
klečím nad rozlitým mlékem
(kde střepy!)
červená se
tmavne a bledne

Pak dotknu se
pouze mlhy

Dál již nemohu

Dnes od 18ti hodin se na Karlově náměstí v Praze v budově Elektro-fakulty ČVUT konala přednáška Romana Štrobla o NetBeans 5.0. Avízo viselo na stránkách fakulty, na blogu Romana Štrobla a psalo se o této akci zřejmě i jinde. Pokud jste se tam nedostali a nebo o tom vůbec nevěděli, dobrou zprávou je, že na stránkách Audiovizuálního centra Silicon Hill je ke stažení záznam této přednášky.

Původně plánovaná hodinovka se protáhla i se závěrečnými dotazy na dvě hodiny a myslím, že to stálo za to. Obsahem přednášky byla ukázka práce s GUI builderem Matisse, tvobra pluginů pro NetBeans IDE a Platform, vytváření J2ME aplikací pro mobily, něco o J2EE 5 a další. Drtivá většina přítomných se hlásila k používání NetBeansů, z toho pak asi polovina nebo dvě třetiny k používání Eclipse a jen pár rukou k používání IntelliJ IDEA.

Jako bonus bylo házení těchto triček do hlediště. Tedy přesněji těm, kdo první správně odpověděli na náhodně pokládané otázky. Jedno takové jsem si také odnesl, z čehož mám patřičnou radost, samozřejmě .

Dobrou zprávou je také to, že přednášky okolo Javy a vývoje aplikací v Javě budou nadále v prostorách ČVUT pokračovat. Krom jiného za měsíc by mělo být první setkání CZJUG, čili české Java Users Group. To by se mělo uskutečnit opět na Karlově náměstí, ale nikde jsem na webu více informací nenašel, takže sledujte blog Romana Štrobla nebo stránky Elektro-fakulty ČVUT.

Související

• NetBeans přednáška – overview (Dagblog)

Poznámka: Roman Pichlík na Dagblogu uvádí počet návštěvníků hlásících se k NetBeans jen 50 %. Jak to bylo ve skutečnosti, to nemohu posoudit, seděl jsem vpředu a uvízlo mi v paměti jen to, jak les rukou Romana Štrobla překvapil a co u toho říkal – tj. že NB uživatelů tam bylo nečekaně hodně.

Koho volíte Vy?

Čekání na nekonečno

(23. dubna 2006)

Jako čekání na nekonečno
přijdou mi tyhle chvíle
kdy únava přichází a míle
nových rozměrů jsou přede mnou

Dlouhé je čekání na nekonečno
kdy rozum pere se s touhou
kdy zašlé časy stárnou a plynou
a ty ve světle nového dne stojíš přede mnou

Bdím ve svém čekání na nekonečno
ohlížím se zpět do tmy ze světla
pomalu měnící se v nicotu
za mnou